Věčnost

8. října 2008 v 17:28 | Ave + Dagí |  Básničky
Společná báseň, která nám trvala napsat.. :-D No, ale dokončili jsme ji a moc se mi líbí :-P Mé veršíky jsou ty a :-) ale b jsou o mooooc hezčí :-*


Pomalu zhasíná poslední plamínek..
Chytit se nechávám do černé náruče..
Černé a tajemné náruče vzpomínek..
Vzpomínek na dětství, bez zloby, bez chtíče..

Dětství tak krátké a před sebou tisíc let..
Z takové myšlenky v zádech mě mrazí..
Věčnost, nikdy netušit, kdy bude naposled..
Kdy budu bezbranná a přijdou mí vrazi..

Nebezpečí, děsí mě a zároveň přitahuje..
Zdráhám se, však vím, jak mám se mu bránit..
Smrti se vysmívám, ač stále nablízku je..
Po dalších tisíc let nesmí mě ranit..

Věčnost tak sladká, sladší ve spojení s tmou..
Symfonie noci mi přináší mládí..
Mládí, ve kterém budu už navěky jen Tvou..
Ta myšlenka hřeje mě, hladí a svádí..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wyrda Wyrda | Web | 8. října 2008 v 19:24 | Reagovat

Upíří báseň, co jiného od vás dvou čekat. Skvělá básnička ;).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama