Květen 2008

Odolávám

29. května 2008 v 17:36 | Dreezy |  Básničky
Kilometry vzdálen jsi,
žasnu, jak to zvládáš..
Asi příliš slabá jsem.
Jak jen odoláváš..

Kilometry vzdálen jsi,
touhu ve mně vyvoláváš..
Poblouzněna Tebou jsem,
hříšné myšlenky přivoláváš..

Kilometry vzdálen jsi,
žasnu, jak to zvládám..
Novým snem silnější jsem.
Jak jen odolávám..

Usměj se

26. května 2008 v 23:14 | Dreezy |  Básničky
Tvá bolest je i má bolest,
chtěla bych rozehnat všechen Tvůj splín.
Tvá radost je i má radost,
ať v srdci nemáš smutku ni stín.

Ráda bych řekla, netrap se, to přejde,
ale sám dobře víš, že to tak snadno nejde.
Přejde to, ano, ale chce to čas..
Tak usměj se na mě, slyš můj hlas.

Chci Tě obejmout a chytit Tě za ruku,
na nic si nehrát, shodit tu "paruku".
Ale co vážně nejvíc bych chtěla,
kdybych Ti úsměv na Tváři vykouzlit směla.

Směj se, prodlužuje to život ;-) O:-) Vždyť víš..

Příliš daleko

24. května 2008 v 1:17 | Dreezy |  Povídky
Byla zima a tma. Dnešní lov se opět nevydařil a já už byla moc slabá na to, pokoušet se o další. Nedařilo se mi nic, útěk před lovcem jsem zaplatila zraněnou tlapou. Kulka mě sice jen škrábla, tedy škrábla, jak se to vezme, škrábla ve smyslu, že mě nezranila nijak vážně, nebo to jsem si alespoň myslela, když se mi ji podařilo vykousnout.. Pak se ale rána zanítila, bolelo to jako čert a dost mě to zpomalovalo. I ta pitomá srna mi dokázala utéct, ztratila jsem už moc síly.
Odplížila jsem se k blízkému křoví, které rostlo z pod balvanu, co se sem kdysi zatoulal.. Chtěla jsem na něj vyskočit, ale nezvládla jsem to, rezignovaně jsem se tedy nasoukala co nejvíc pod trnité větve keře. Snažila jsem se být stále ostražitá, ale moc mi to nešlo, dvakrát jsem se s trhnutím probudila, potřetí už jsem málem nezvládla otevřít oči.
Ale to, co mě probudilo pak, to jsem vážně nečekala. Nejdřív jsem ucítila zvláštní šimrání na nose, když jsem otevřela jedno víčko, trhla jsem hlavou. Vlče! A olizovalo mi nos! Snažila jsem se je zahnat zaprskáním, ale nepomohlo to. To malé si postavilo hlavu a dělalo si ze mě průlízku. Rozhlédla jsem se kolem, zvláštní, že by tu bylo samo? Nemožné.. Ale pak z lesa vykráčela majestátní vlčice, štěně se za ní s radostí rozběhlo, ale matka jej odstrčila stranou a dál se výhrůžně dívala mým směrem. Začala temně vrčet, já se neohrabaně postavila.. Vlče se ke mně chtělo rozběhnout, ale matka po něm ňafla a ono se k ní ublíženě vrátilo. Vůbec se mi nelíbil ten její pohled, neměla jsem strach, tak jako tak už jsem byla smířená s tím, že brzy zemřu, přesto mi nelezlo do hlavy.. Vždyť přese rysové a vlci nejsou přirozenými nepřáteli. Teprve teď mi došlo, že ve snaze o útěk a následné marné pronásledování kořisti jsem se dostala příliš blízko teritoria zdejší smečky. To by se nelíbilo ani mně. Byla v právu a já to věděla, přesto jsem se nehodlala vzdát tak lehce. Přikrčila jsem se a s hřbetem naježeným jsem výhružně zaprskala. Náhle se vlčice rozhodla a skočila po mně. Už jsem myslela, že jsem mrtvá, ale k mému nezměrnému úžasu jsem ucítila další nával útočícího jazyku, vlčice mě začala olizovat, už jsem nic nechápala. Přepadla mě znovu ta únava, silnější než kdykoliv předtím, svezla jsem se na zem, ještě jsem vnímala siluety dalších přibližujících se vlků, ale pak byla tma.
Když jsem se probudila, bylo něco jinak. Stále jsem měla hlad, ale tlapa už mě nebolela. Když jsem vzhlédla, uviděla jsem skupinu hrajících si štěňat, bylo to roztomilé, ale pak jsem s obavami pohlédla na ostatní vlky smečky. Instinktivně jsem se opět stáhla, už jsem ničemu nerozuměla. Koukala jsem vyděšeně kolem sebe, hlavou mi vířilo tisíce myšlenek, ale jedna byla silnější než ostatní. Byl to pud. UTÉCT!
Jak jsem se tak krčila v koutě, vůbec jsem nezaslechla, jak kdosi říká.. "Zůstala až moc dlouho ve své rysí podobě.. Ale myslím si, že to zvládnem.."
Ne, vůbec jsem to nevnímala, pod dalším návalem únavy jsem se svezla na zem a už jsem nevnímala vůbec nic..

Jsem to já?

18. května 2008 v 23:35 | Dreezy |  Básničky
Fakt jsem ta princezna, co jen na povrch se směje?
Dřímá ve mně had, co o zlobě, zášti pěje?
Ano, tak to jsem prý vážně já,
drzá, zlá a zlomyslná.

Jsem to já? Vždyť se nepoznávám,
přitom pláč do polštáře některým přivolávám.
Já, která nikdy nechtěla nikomu ublížit,
mám do sebe se stáhnout a tiše se odplížit..

A přetvářka? Vždyť ta se mi hnusí,
vypadá to ale, že se dnes nosí.
Falešné úsměvy, srdečný hlas..
Tak rýpni si ještě! Znovu! A zas!

Mrzí mě to, ale omluvu mou nečekej,
klidně si dál po nocích ublíženě halekej
Chtěla si válku a tak máš ji mít.
Fakt myslíš, že teď bude mezi námi klid?

Naivko!

Slovenský ráj - další info

15. května 2008 v 16:39 | Dreezy (Ave) |  Slovenský ráj
Slovenský ráj - další info
Tak po dlouhém přemlouvání sebe samé jsem se na to konečně vrhla, tady jsou další předběžné informace:
Termín: 12.8.2008 - 22.8.2008
Ubytování: kemp Podlesok, ATC Dedinky
Cesta tam 12.8.2008:
Možností je více, za časy mě prosím nebijte O:) Jsou to jen návrhy a čekám vaše vyjádření:
No já jsem pro čas druhý, kdyby se vám moc chtělo, tak i pro první :D Ale záleží na vás.. Z Čingova pak musíme ještě dojít na Podlesok, takže ať se nějak ubytujem atd a trochu si z toho cestování odpočinem na další den :)
Cesta zpět 22.8.2008:
Tenhle a žádný jiný, je jich tam sice víc, ale my musíme přes Čadcu, aby se vyplatila zpáteční hromadná jízdenka.
Cena
Cesta
Po složitém shánění a telefonování, nejlépe vychází hromadná zpáteční(na měsíc) jízdenka z Prahy do Spižské Nové Vsi, při šesti osobách by to vycházelo 927 na jednoho..
Ubytování
Počítám s tím, že druhý kemp nebude dražší než ten první, kde se platí 60 SK na osobu na noc, 60 SK na stan na noc. Do 15ti let 40 SK na osobu za noc.. Kdybych brala v úvahu dvumístné stany, tak to vyjde 710 KČ na dospělého, 550 na poloviční.
Vstup do Sk. Ráje
je zpoplatněn 40 SK na den, do 15ti let 20 SK na den, což znamená cca 280 na dospělého, 140 na mladší
Dobšinská ladová jaskyňa
180SK pro studenty, 100SK pro mladší 15ti let, tzn 140 a 80 kč..
Jídlo
Tady dost záleží na každém z vás, v okolí určitě budou obchody, nějaká ta restaurace, ale taky si toho můžeme dost natahat z domu, čínské polívky atd.. Pokud jde o vařič, ten určitě bude, mimochodem, vlastní tuto šikovnou věcičku někdo? Jestli ne, nevadí, budu to kupovat já, přece jen se to bude hodit při více příležitostech..
Pojištění
Taktéž na každém z vás
Cesty po okolí
Těžko říct, to zrovna moc zjistit nejde, občas se budem muset dostat k počátečnímu bodu nebo naopak, takže vlaky a autobusy, nemám odhad.. Ale budou to relativně krátké vzdálenosti, tak to snad nějak půjde..
Další dotaz..
Mimochodem, jak jste na tom se stany? Jen pro informaci, kdo všechno ho má a pro kolik osob..
Celkové suma sumárum
Cesta 927
Ubytování 710/550
Sk. Ráj 280/140
Jeskyně 140/80
cca 2100/1700
+ ty cesty po okolí, jídlo, pojištění, myslím, že když se někdo bude moooc snažit, vleze se do těch 2500 ;)

Kurz přemisťování

12. května 2008 v 20:46 Básničky
Máš už dost města, ve kterém musíš žít?
Je tu jedna cesta, po které můžeš jít.
Prostě jen vypni, nevnímej dopravní ruchy,
nevšímej si světel, kašli na městské puchy..
Nebraň se a vylez ze svého brlohu,
vnímej jen hvězdy a noční oblohu.
Lehni si klidně doprostřed ulice
a nech se uhranout svitem měsíce.
Pevně se soustřeď, zavři oči, TEĎ!
Do toho, vstříc svým přáním a tužbám leť!
Pak opatrně otevři a jen vzhůru koukej.
A nikam jinam! A klidně si k tomu broukej.
V tomhle momentě kde chceš, můžeš být,
na nejvyšší hoře či v lese, kde je klid.
Ten koho si přeješ, vedle tebe leží
a čas, jak chceš, pomalu či rychle vám běží.
Uprostřed mýtiny srnka k tobě kráčí,
čumáčkem studí, blíž k tobě se teď hnula,
koukne se, lekne a zas pryč odskotačí,
jen se neotáčej! Nechceš, aby se rozplynula.
Jak krásná a kouzelná je tahle první cesta,
jak uniknout starostem či jen ruchu města.
A je jich mnohem, mnohem víc
a každá má svůj rub a každá má svůj líc.
Při návratu však pozor, může to být šok!
Na cestu si přiber radši fantazie lok.
Nesmutni, že zas musíš pít reality mok,
vždyť vždy se můžeš vrátit, stačí jeden skok.
Hop

Chybí mi

9. května 2008 v 22:19 | Dreezy |  Básničky
Chybí mi oči Tvé,
chybí mi Tvé rty,
chybí mi pohled Tvůj,
chybíš mi Ty!

Chybí mi, když při úsměvu Tvém srdce mi poskočí,
chybí mi, když při Tvém dotyku hlava se mi zatočí.
Chybí mi Tvé pohlazení, když jsou noci dlouhé,
chybí mi Tvé probuzení a to jedno slůvko pouhé.

Chybí mi dlaně Tvé,
chybí mi Tvé rty,
chybí mi dotyk Tvůj,
chybíš mi Ty!

Chybí mi to vše, ač z toho znám jen málo,
chybí mi každý sen, v němž se mi o Tobě zdálo.
Chybí mi Tvá noční společnost a Tvé krásné básnění,
chybí mi to vše, ale je to příjemné trápení.

Chybí mi Tvé tajemno,
chybí mi Tvé rty,
chybí mi Tvá přítomnost,
chybíš mi zkrátka Ty!

První máj

1. května 2008 v 18:49 | Dreezy |  Básničky
První máj je lásky čas,
k nočním hrám mě zve Tvůj hlas.
Láká Tvé tělo, Tvé oči i vlas,
ta touha spojuje mě, Tebe - nás..

Nebudem čekat, až najdem strom rozkvetlý,
Tvé uhrančivé oči mě už dávno popletly.
Kouzlu Tvému dočista jsem propadla,
pokrop mě, pohlaď, nenech, abych uvadla.

Planu! Žárem, co nejde uhasit,
tak pojď blíž, nechceš mé rty okusit?
Třeba spolu poznáme, co je to ráj,
vždyť je lásky čas, je první máj.