Prostě pohoda

11. listopadu 2007 v 22:27
Tahle mě napadla, když jsem u příbuzných koukala z okna..
Domy, pole, lesy,
stojím si já kdesi,
kolem sebe koukám,
na špičkách se houpám..

Je to krásná vyhlídka,
sedím, bolí mě lýtka..
Přesto stále koukám
k polím, lesům, loukám..

Sedím a nic nevnímám,
pomalu a jistě usínám..

Najednou se posadím.
Co to vidím?! Asi dým..
Ne byl to jen sen
jako tehdy ten..

Obloha se do tmy propadá,
její krása však nezvadá.

Někdo na mě z houští kouká,
oči zdají se být zelené,
chvílemi zas sova houká
a já usnout znovu, ne a ne..

Je tady přece tak krásně,
cítím touhu psát básně..
Tužku a papír vytasím,
co si zabalit, to přece vím :)

Svítá a ráno se blíží,
mně je lehce, nic mě netíží..
Kolem dokola se rozhlédnu,
na tu krásu naposled pohlédnu..

Vykoupu se v ranní rose,
podrbu se na poštípaném nose..
A i když v noci je trochu zima,
tenhle výlet byl prostě prima :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wyrda Wyrda | Web | 15. listopadu 2007 v 19:34 | Reagovat

Koukání z okna někdy přináší hodně inspirace :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama