Říjen 2007

Stres

27. října 2007 v 11:27 | Dreezy |  Básničky
Tato rovněž vznikla na praxi.. Jde vidět, jak to se mnou vypadalo.. :-/
Kéž zdá se mi to jen..
Tlačí to na hruď jako těžký sen,
jako dnešní den..

Ztěžka se mi dýchá
a u srdce píchá..

STRES

Dřív jsem to slovo neznala,
možné trable jsem zaspala..
Teď stále mi to tane na mysl,
bohužel není to nesmysl..

STRES

Že venku slunce svítí,
že krásně kvete kvítí..
Mé oči to ale nevidí,
ostatním lidem závidí..

STRES

Je to sakra proradné
a běda kdo mu propadne!

Netrapte se maličkostmi,
netrapte se hloupostmi..
Nenechte to v sobě sbírat..

STRES

Snad se brzy ztratí
a mé černé myšlenky něco zhatí..

A pak..

Nebojte se přátelé,
zas budu psát vesele..

Řetězák I.

27. října 2007 v 11:19 | Dreezy |  Řetězáky
Každá osoba zveřejní pravidla před jejich seznamem, potom napíše 8 věcí o sobě. Na konci seznamu zadá dalších 8 lidí, co budou pokračovat a oznámí jim na jejich stránkách, aby si přečetli pravidla, aby věděli, co mají dělat.
Jsem věčný snílek.. Někdy si říkám: tak už se prober, ale nějak to nezabírá :D
Neustále něco plánuju, plán dne, měsíce, ve vyhlídce roků, ale tyhle plány jánikdy nedodržím :D
Miluji knihy, čtení a to zejména fantasy.. Ráda bych jednou napsala něco svého, ale zatím píšu spíš básničky, uvidíme, jestli to vyjde :)
Jsem závislá na internetu, vážně děsně :D Díky němu jsem potkala spoustu nových známých i velmi dobrých kamarádů :)
Mám plno snů, třeba bych se strašně moc chtěla naučit hrát na klavír, jezdit na koni atd.. Jenže se k tomu stále nějak nemůžu dostat..
Miluji Skotsko a Anglii vůbec a to i přesto, že jsem tam nikdy nebyla.. Nejspíš je to ovlivněno knihami, které čtu, většina je totiž od anglických autorů a to, jak popisují tu krajinu a jak je reprezentována ve filmech, je prostě úžasné.. Nejradši bych se zbalila a celou zemi procestovala.. Jezera, lesy, vřesoviště, hrady.. Je toho tolik, co bych tam chtěla vidět..
Miluji serepetičky a stánky, když nějaký vidím, nezadržitelně se k němu blížím, abych si něco koupila..
Strašně ráda dávám dárky, ale často mě nenapadá, co darovat :D Proto mám hroznou radost, když někoho můžu něčím originálním potěšit :) Miluji Vánoce

Můj názor na řetězáky

27. října 2007 v 11:16 | Dreezy |  Řetězáky
Je to zajímavá věc, člověk se díky nim dozví o druhých někdy víc, než by tušil :) Ale s moc řetězáky jsem se ještě nesetkala, takže nevím, jestli to platí o všech.. Moc lidí, kteří mají blogy a podobně, neznám a ty, co znám, řetězák dostali od společnch známých, takže netuším, komu to poslat dál :D Takže řetězáky ráda vyplním, jen je nejspíš většinou nebudu rozesílat dalším... I bez toho se budou šířit dostatečně :D

Nemocnice

25. října 2007 v 7:50 | Dreezy |  Básničky
Tato básnička vznikla, stejně tak jako hory, během letní praxe v nemocnici..
Někde na své osobě
jsem ucítila děsný puch..
Nemocnice za rohem,
nikde kolem hejno much..

Nemocniční smrady,
ty jsou cítit tady..
Je to jasný pachatel
ta práce za pakatel!

Dezinfekce na rukou
a pracovat pod ropuchou..
Staničná je hubatá,
ta můra jedna zubatá!

Tři dvanáctky po sobě,
spím pak vždy jako v hrobě..
Ještě jedna směna
A pak hurá výměna :D

Uvidím, jak nová parta,
snad mi padne dobrá karta..

Hory

23. října 2007 v 18:09 | Dreezy |  Básničky
Koupit nové pohory
a vyrazit na hory..
Dýchat čerstvý vzduch,
ne tady ten puch!

Ležet v trávě před chatou,
koukat na zvěř chlupatou,
čučet jen tak na nebe
s Tebou anebo bez Tebe..

Jenže tohle je jen sen,
zatím koukám z okna ven.
Na šedivou ulici,
na déšť ulici smáčící...

Chjo..

Žabí horor :D

18. října 2007 v 12:52 | Dreezy |  Básničky
Co to leze z velké louže?
Odporné a slizké kůže..
Někdo utíká, co může,
ale bota, ta moc klouže!
Pomalu se plíží vpřed,
měl bys utéct radši hned!
Sune se noha za nohou
pomalu pod noční oblohou..
Srdce se ti strachem svírá,
ale tvé tělo neumírá!
No tak seber odvahu,
paniku hoď za hlavu ;)
Už jsou skoro u tebe!
Obracíš k nim zrak..
Slyšíš to hrůzostrašné KVAK!
Od těch nemilosrdných žab! :P

Žáby ;)

18. října 2007 v 12:51 | Dreezy |  Básničky
Žáby, žabky, žabičky
do každé vody i loužičky.
Vesele by nám kuňkaly,
krásně sborově zpívaly.
Možná by se to líbilo
a možná taky ne,
kdyby na někoho dělaly
to svoje blemblembléé :P
Že tohle žáby nedělaj?
Zeptejte se jedné paní..
Kvůli kuňkání žabiček
budí se hrůzou ze spaní ;)

Pentagramus

8. října 2007 v 14:50 | Dreezy |  Básničky
Báseň na zadaná slovíčka: Pent, magie, kouzlo, růže, osten, zrcadlo, radost, bolest
Uprostřed jedné kotliny,
bez příkopů, pastí, bran,
chráněn jen vlastní magií,
stojí institut Pentagram.
Pent říkáme mu domácky,
kouzlům se v něm učíme.
Čas je i na různé legrácky,
když zrovna v lavicích netrpíme.
Přináší nám radost i bolest
jako život sám,
jako ostny krásné růže,
ty už také znám..
Co ukáže nám zrcadlo,
až kouknem do něj za pár let,
snad kouzla znalé čaroděje,
které z nás udělal ten úžasný svět.

Léto

7. října 2007 v 16:03 | Dreezy |  Básničky
Léto je časem zábavy,
léto je časem volna,
mně jen neleze do hlavy,
že to volno přichází tak zvolna..
Trpěti musím na praxi,
trpěti den co den..
Stále je tam co na práci,
volno je můj tajný sen..
Musím ještě vydžet
nějakých pár týdnů,
pak si taky užiju
prázdnin juchuchú :D

Botníček

6. října 2007 v 9:02 | Dreezy |  Básničky
Žlutá bota sem, modrá bota tam,
Tak kdopak si? povídám..
Já jsem skřítek botníček,
co ti schoval ručníček..
Na zemi si ho nechala,
někam jsi rychle spěchala..
Schovám všechno na co přijdu,
pro lup ven si vždy rád vyjdu.
Nejraději mám však boty,
knihy, koštata, hábity..
Tak dávej bacha,
nenech věci volně ležet,
Chachachacha..
A já už musím zase běžet..
S potutelným úsměvem zmizel rychle za rohem,
já tu stojím vprostřed chodby s nechápavým výrazem..
Pomalu mi dochází,
cože mi vlastně schází..
Můj oblíbený ručníček
má teď skřítek botníček..

Chjo..

2. října 2007 v 11:42 | Dreezy |  Básničky
Tak tahle básnička vznikla před zkouškou z patologie :D :X
Učení mě nebaví,
neleze to do hlavy..
Ne to tam dostat, ne a ne!
Nebožtík bude ze mě..

Do papírů tupě koukám,
už mi z toho vážně hrabe..
Občas si pro sebe houkám..
V učích mi hučí: srabe, srabe..

Nemám odvahu tam jít,
ale muset budu..
Raději doma tiše snít..
A večer u vína sudu..

Začíná to na mě lézt,
mé obvyklé křeče..
Raději bych chtěla plést,
dělat cviky v kleče..

Cokoli, jen né ty žvásty,
zachraň mě kdo můžeš.
Termín ale jasně říká,
ty zítra ve tři pudeš!